PROCHÁZKY, SEZNAMOVÁNÍ, PRVNÍ CESTOVÁNÍ A CO JE NOVÉHO?
Naše první cestování autobusem, bylo toto pondělí a to autobusem. Seděla mi mezi nohama, koukala na mě tím Saarloosím pohledem, jako co jsem jí to zase provedla. Vystoupit zvládla sama a dálnic neřešila. Autobusem jsem jela do práce a tak jsme všichni společně strávili, první pracovní odpoledne. Zvládla to na 100%. Ležela vedle stolu a chvilkama spala, chvilkama mě po očku sledovala. Domů jsme už jeli s taťkem, autem.
V úterý jsme zamířili na veterinu. Cestou tam ji nebylo moc dobře, protože jsme jeli hodinku po snídani. Cesta zpět byla o něco záživnější. čekaly nás dvě šaliny, a jeden přestup přes Českou. Obě šaliny zvládla na 100% jako by jezdila celý život, koukala po lidech a si v klidu lehla a snažila se situaci moc neřešit. Přestup byl horší. Chodilo hodně lidí, šaliny cinkaly a viděla jsem, že je hodně nervózní a zmatená. Společně jsme se šouraly kousek po kousku (ale v klidu a bez stresu) až na naší zastávku. Každej druhej se nad ní rozplýval. Tilenka však o pozornost nestála a opět mi vzorně seděla mezi nohama, kde se cítí dobře a v bezpečí.
Její první cesta autem, kdy jela sama v kufru byla ve čtvrtek. Jela jsem s Lenťulí navštívit našeho polostrejdu Ragnárka. Měla jsem hodně strach řídit, ale na konec jsme to zvládly obě. S Ragnárkem i Meggi si neskutečně rozumí a opravdu krásně si spolu hráli.
Dnes ráno za námi přijela naopak Kačka s Ragnárkem. Udělali jsme si kolečko kolem ulice a oba se hezky provětrali. Odpoledne jsem pak měla sraz s Lenkou a jejíma holkama. Obě na Lenťuli reagovaly slušně a později, jak opustil Tilenku první strach, už za oběma vesele hopsala.
Řekla bych, že se nám zatím daří dobře. Mám kolem sebe opravdu super lidi co mě v kaši jen tak nenechají. Děkuji všem za pomoc!
